
Co by to bylo za návštěvu Indie, kdybychom neochutnali místní kuchyni? Až na místě člověk pochopí, jak daleko má „české kari“ k tomu skutečně indickému – stejně jako je vzdálená česká klasika od indické.
Jako každý středoevropský návštěvník jsme s kolegou toužili po řízku nebo bramborovém salátu. Místní nabídka je však jiná – a tak po krátkém prohlížení jídelního lístku objednáváme rýži s kuřetem na kari a koriandru. Skvělá volba. Dobré jídlo, dobrá nálada – a pak zpátky k práci. Dopíjíme místní pivo (doporučujeme vyzkoušet značku Kolibřík) a vyrážíme do večerní e-mailové směny.
„Vidím, že přicházíš na chuť indické kuchyni – je lehká, dobře stravitelná a bude se ti lépe usínat,“ poznamenal kolega. A měl pravdu. Po dlouhém dni, s posledními zprávami do rodiny a pár odškrtnutými úkoly, usínám během minuty.
Ráno nás čeká další přesun – tentokrát letem do Hyderabádu, jednoho z nejrychleji rostoucích měst v Indii. I zde nás čekají zajímavé stavby, například budova ve tvaru ryby, kterou nám ukázal náš průvodce a označil ji jako sídlo rybářského svazu.
Cesta pokračuje dál – směr Kalkata a poté Hanoj ve Vietnamu.
Zůstaňte s námi – další příběhy z cest i zákulisí byznysu Ferritu už brzy.
Odkaz: https://1url.cz/bJobO