Tentokrát jsme si povídali s Barborou Ochmanovou, která je součástí FERRITu téměř od jeho začátku, a probrali jsme její zkušenosti, pracovní nasazení i pohled na týmovou spolupráci a inovace.
1. Jste ve Ferritu skoro od samého začátku. Jaké byly vaše úplně první dny a dojmy z firmy?
Můj první den ve Ferritu si pamatuji, jako by byl včera. Začal velmi brzy, protože jsem ještě neměla zajištěné bydlení ve Frýdku-Místku a musela jsem dojíždět vlakem, což znamenalo vstát ve 3:30, abych byla v práci na 7 hodin ráno. Přivítání bylo hektické – v den mého nástupu odjížděla zahraniční návštěva – ale kolegyně mě přivítaly velmi mile, okamžitě mi nabídly tykání a pánové ředitelé byli usměvaví a přátelští. Nakonec jsem nejela domů vlakem, ale zůstala přes noc u jedné z kolegyň, což bylo moc milé gesto. Druhý den jsme trochu zaspaly, protože jsme se domluvily špatně s kolegou, který ji vozil. Přesto na tyto drobné peripetie ráda vzpomínám.
2. Prošla jste během svého působení ve FERRITu mnoha funkcemi. Která vás bavila nejvíce a proč?
Ze všech funkcí mě nejvíce bavila práce v back office. Naučila jsem se tu opravdu hodně – získala široké spektrum zkušeností ekonomických, technických i prezentačních. Poznala jsem spoustu lidí napříč teritorií, zpracovala nespočet cenových nabídek, přivítala řadu zahraničních návštěv a probděla několik nocí, když něco nestihla. Nyní mě velmi baví práce v mé nové funkci, kde mohu předávat své zkušenosti dál – a tím vlastně celý kruh uzavírat.
3. Jak byste popsala hlavní poslání back office ve FERRITu?
Když nespí manažer, nespí ani back office. Je to o tom být stále připraven pomoci manažerovi, který je na cestách nebo jedná se zákazníkem. Back office kryje záda, je to most mezi firmou a manažerem, který nemá čas na administrativu, a zároveň most mezi firmou a zákazníkem, aby byly uspokojeny všechny jeho potřeby.
4. Jak pracujete se svým týmem – co je pro vás klíčové při vedení lidí?
Snažím se být ke všem upřímná, přiznat chybu, když něco nevím, a nebojím se zeptat. Komunikuji s týmem na pravidelných poradách i individuálně – probíráme spolupráci, očekávání a feedback na mou práci. Otevřená komunikace je podle mě velmi důležitá a snažím se jí držet.
5. Jaké situace v back office jsou pro vás nejnáročnější a jak je řešíte?
Někdy k nám přijde požadavek, který je těžké rozklíčovat a pochopit, oč skutečně jde. V takových chvílích platí pravidlo, které mi kdysi řekl jeden chytrý pán: „Je lepší být za hlupáka pět minut, než celý život.“ Takže se vždy ptám, abych předešla nesrovnalostem nebo zpoždění.
6. Je nějaký proces, na který jste obzvlášť hrdá, protože se vám podařilo ho zlepšit nebo zavést?
Jsem hrdá na několik zlepšení, která jsem během let navrhla, hlavně v systému SAP. Malé operace v systému nám zlepšují vizualizaci dat, plánování výrobních kapacit a práci v back office díky mnou navrženým reportům. Aktuálně připravuji několik vylepšení, která pomohou urychlit kalkulace cenových nabídek a jednodušší výpočet nákladů na provoz strojů.
7. Jak vnímáte spolupráci back office s ostatními odděleními?
Back office by bez ostatních oddělení fungovat nemohl. Nejvíce spolupracujeme s technickým oddělením a servisem. Technické oddělení nám pomáhá s dotazy od zákazníků a tím se učíme i my. Servis nám pomáhá s identifikací některých požadavků zákazníků a my jim zase asistujeme při tlumočení technických problémů prostřednictvím on-line callů.
8. Změnilo se vaše pracovní nasazení od té doby, co používáte AI?
Ano, určitě. Když nemám myšlenky úplně uspořádané, stačí popsat situaci a AI navrhne několik řešení. Samozřejmě platí pravidlo „důvěřuj, ale prověřuj“ – návrhy AI vždy ověřuji, než je použiji. Přesto je to velká pomoc.
9. V čem vám AI nejvíce ulehčuje práci?
Hlavně v překladech cizojazyčných e-mailů (turecky stále neumím) a stylizaci e-mailů. Také mi pomáhá odhalovat chyby v Excelu nebo jiných funkcích, které AI rozklíčuje rychleji než já.
10. Můžete nám něco říct o své rodině?
Bez Ferritu bych neměla svou rodinu. Do Frýdku-Místku jsem se přistěhovala za prací, ne za mužem. Letos je to 26 let, co jsme spolu a vychováváme dva syny, aktuálně v sedmileté „pubertě“, která bude trvat ještě několik let. Jsem šťastná za svou rodinu a mám vše, co jsem v životě chtěla.
11. Jak nejraději trávíte volný čas?
Nejraději jsem na své zahradě, ruce mám ponořené v hlíně a vnímám vůni půdy a květin a zpěv ptáků. Ráda si zajdu zaběhat nebo se s manželem projet na kolech po okolí. Umím také lenošit – to si nechávám na horké letní dny.
12. Máte nějaký osobní rituál nebo zvyk, který vám pomáhá udržet pořádek v práci i v hlavě?
Když nevím kudy kam, postavím se k oknu a koukám ven. Uklidní mě to a mohu se znovu soustředit. A na čistou hlavu je nejlepší pohyb, to je moment, kdy opravdu vypnu a prostě nemyslím.
13. Co byste poradila nováčkům, kteří nastupují do Ferritu?
FERRIT je rodina – lidé si vzájemně pomáhají a podporují se. Radím nováčkům, aby se ptali, nepřinášeli si práci domů a byli hrdí na to, kde pracují. To, co tu dokážeme vymyslet, nakreslit, vyrobit a zprovoznit, jen tak někde neuvidíte.
14. Kdybyste měla vybrat jeden moment, na který jste ve Ferritu nejvíce hrdá, který by to byl?
Bylo to asi v den, kdy jsem se poprvé postavila k oknu v 5. patře VTP a viděla všechny ty naše výrobní haly z výšky a vzpomněla jsem si, kde jsme kdysi začínali. Kdysi jsme ještě na „domečku“ snili o tom, že nám jednoho dne budou lokomotivy jezdit kolem oken, a ten sen se stal skutečností. Ten pohled je stále ohromující.
Tentokrát jsme měli možnost nahlédnout do pracovního i osobního života Barči Ochmanové a velmi si vážíme její otevřenosti a sdílení zkušeností. Děkujeme za rozhovor a těšíme se na další inspirativní setkání!